Rukamiz

Alanin

(Spis 7C68 853 I3, Varas Krátkovlas, pozorovatel Kalik z Chrouně, kartotéka arboretské akademie)

…Systém roninských chodeb vznikl v trosách, hooodně rozpadlých troskách jakéhosi města. Díky objevování starých fresek a mnohých tajemství tu vzniklo nové náboženství. Roninové věří, že byli posláni od svých klanů pryč právě za účelem objevení tohoto ztraceného „města“, které jim poskytne útočiště, kde mohou počkat, dokud se „nadzemšťané“ nevrátí zpět a neodvedou je sebou na lepší místo, zobrazované na freskách.

Nehledě na jejich víru, trosky se naučili využít dokonale. Znovuobjevili nenapodobitelné účinky Alaninu. Prosvětluje jim ulice, udržuje teplotu a dokáží jej aplikovat i na menší zařízení. Jde zároveň ale o horké zboží, neboť ho nedokáží vyrábět a je ho tedy jen omezené množství. Mnozí Roninové proto opouští město a zkouší na vlastní pěst najít novou Alaninovou žílu, která by jim přinesla bohatství. Varas jednu našel, jeho láska k vynálezům byla ale silnější než ke zlatu, nebo prostě jen myslel dopředu. Rozhodl se o svém nálezu pomlčet a místo toho jej použít pro vlastní přístroje. Mezi jeho majstrštyky patří „Valkýra“, multifunkční palná sekyra, kterou miluje asi víc než sám sebe. Radši by se vzdal druhé nohy než jí. O, ano nemá pravou nohu, přišel o ni při závalu, když vykopával Alanin. Sám si ji amputoval, ošetřil, vypálil a vyrobil novou. Díky tomu byl schopen propašovat Valkýru až do Whakanate. Je, respektive může být, součástí jeho protézy. Hlaveň ústí na patě (může střílet i na noze) a čepel u kolene. Kolínko do rozkroku je tak značně nepříjemné, tedy ještě víc než to normální.

Z Alaninu se mu podařilo vytvořit jakýsi generátor, jež je usměrňován a dobíjen zároveň skrze kameny duší. (podobné kombinace měli i Ofensu)Díky tomu může střílet i energetické výboje, či vytvářet štít. Ten kryje jak před projektily, tak snižuje, či zcela ruší účinky běžných kouzel. (Alanin v jeho zbrani může být důvodem, proč vyslyšel sbíhání, mohl by probudit Abbadona) Alanin tedy vlastně především umocňuje účinek kamenů duší, sám nijak nepůsobí. Proto se neztrácí a proto Valkýra plně nefunguje bez kamenů. (Dočasně ji však může nabít např. bleskové kouzlo, není-li sesláno na štít. Takto získána energie ale musí být použita vzápětí, jinak vyprchá.) Na valkýře je i jakýsi ukazatel energie, Varas tak ví, jak je na tom.

Zbraň může od nohy kdykoli odepnout, část protézy s náhradními projektily a kameny duší zůstávají na pahýlu a může tak i nadále chodit. Valkýra má přední plnění jako mušketa…

(Osobní poznámky Grucha Jemného, člena alchymistické konkláve řádu Kai)

…Le’senthail bývalo panství lesních elfů, kteří profitovali především ze znalostí léčebných bylin. Na rozdíl od jiných také znali tajemství Alaninu, ačkoli nedisponovali žádným velkým množstvím, byli schopni jeho účinky využívat. V klenotech vládnoucí rodiny jsou ukryty jeho zbytky. Podobně jako v jiných elfích říších i tady byla silná magická aura, navíc podpořená AntTer’sakovými kouzly a správně dávkovaným Alaninem. Čas tam proto plyne jinak. (Královna se jmenuje Li’mal, jeden z vládců lord Ver’telekai – překl. Lord pán z věže Kai – jde vlastně o titul nikoli jméno)… …Království je dnes známo pod názvem Ka'Dir (ještě „elfí jméno vycházející z elfího výrazu Krchov nebo původního názvu říše“ (přeloženo jako Tlející listy Lesenthale, příp. obyvatelé Krchova). Pro stálou přítomnost vysokého neklidu se vstup do této oblasti strikně nedoporučuje!…

(Spis 8P56 987 A4, Reálie Arboreta, kolektiv autorů, kartotéka arboretské akademie)

Každé Ofenské město má v sobě srdce města vytvořené z Alaninu, to absorbuje/uvolňuje neuvěřitelné množství eneergie. Tento nesmírně mocný artefakt (srdce města) je k nalezení v dalších Ofenských městech, které by se mohli v obecné řeči jmenovat následovně: Ikarus Orbitrum Vaniš Kai Beldechur Jména jsou odvozena podle různých zmínek v různých jazycích. Nikdo města ale nedokázal najít, patrně se zdržují v ohromných výškách, díky působení alaninu. Podle všeho mají navíc něco jako vlastní podnebí a tak zřejmě nemusí řešit řídnoucí kyslík apod.