Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


postavy:achyl

Achyl

Rasa: člověk

Titul/Příslušnost: Bůh šílenství

Věk: přes 1000 let

Družina: B, D

Místo: Jižní Marka

Popis:

Achyl je člověk, pomatený čaroděj/nekromant/theurg. Žil za dob Kinga, v té době byl již starcem nad hrobem. Objevil rituál druhodenních, který by mu umožnil přenést svou mysl do jiného těla. Rituál byl ale nesmírně náročný a obyčejný smrtelník by přenos nikdy nedokázal přežít. Achyl však narazil na dokonalého dárce. Mladého prince Radana, syna krále Radegan I.

Jeho mladé tělo v sobě neslo nesmrtelný dotek elfí krve a k tomu nezdolnou sílu krve dračí. Achyl chlapce unesl a skutečně na něm obřad provedl. Princi v té době bylo sotva pět let. Achyl měl jeho tělo pohltit a mysl spálit. Navzdory jeho mladému věku však byl už značně silný na duchu a jeho duše se nedala snadno. V souboji vůli s Achylem sice prohrál, dokázal však po sobě zanechat stopu. Od té doby se Achylovi přezdívalo šílený.

Ačkoliv Achyl uzurpoval princovo tělo a zničil jeho mysl, nebylo to bez následků. Tělo zhruba o 10 až 20 let zestárlo a kolize dvou duši způsobila rozpolcení Achylova rozumu. Zůstali mu některé z princových vzpomínek, či spíše intuitivních pocitů. To je důvod proč tak prahne po Kingově meči, jakožto odznaků vlády jeho otce, jenž vnímal jako stěžejní, když mu bylo oněch 5 let.

Později, když ho King konečně vypátrá mezi nimi dojde k souboji, který King vyhraje. Nedokáže však syna zabít, proto se rozhodne pro poutací kouzlo, neb je ten poslední, kdo mu zbyl. Následky vyčerpání těla, duše i veškeré magie která by ho mohla uzdravit pak ale zemře vedle něho.

Než k souboji dojde stihne Achyl lstí a pastmi zabít v podstatě všechny kolem Kinga. Kromě Lasala, který prohrál souboj s Kingem a Kloubokaze jež bdí daleko od místa dění.

Achyl o víc jak tisíc let později procitne. Když jeho tělo najde Amatuv paladin. Amat obětuje několik svých kněží a vrátí mu život neb v něm vidí obrovských potenciál chaosu. Tak se stane z Achyla šílený král a ascendent Omnigramu.

„Heh. Víte co je definice šílenství? Činnost opakovaná stále dokola, ale bez výsledku. Chachacha. Kdo je šílenec? Ten, kdo vidí přízrak a bojí se, nebo ten jež popírá strach? Čelit drakovi je odvahou nebo bláznovstvím? Chachacha. Nikdy jsem nepotkal živého za to bláznů spousta. Chachacha co je zdravější, co se pro život hodí víc?“

Unáší lidem jejich vzory, kněží a paladiny, jímž pak zatemňuje mysl a šílené je vypouští zpět do světa, aby roznesli paniku, strach, a především pochyby o starých pořádcích. Jeho moc je skutečně tak velká, že dokáže ovlivnit i mysl zkušených paladinů, pokud ne přímo, dokáže si najít klikaté zadní cestičky. Vzhlédl se v legendě o Kingovi. Touží získat Kingův meč a dokázat tak svou moc a právo skrze tuto relikvii.

Kniha „Okovy a čerň“:„Moc Šíleného krále se vytrhla ze země v podobě ohavných kovaných řetězů, jež spoutaly osamělého válečníka bolestivými smyčkami. Stáčely se jako hadi a stejně tak se za zvuku praskání kůže, rvaní masa a skřípotu kostí utahovaly stále víc. Až zůstalo z válečníka jen několik kusů nemajíce nic z jeho předešlé slávy. Potě řinčení řetězů ustalo a zmizeli zpět v zemi, jako by jich nikdy nebylo.“

(Poznámky hraničáře Thera, vysoce postaveného elfího šlechtice potulujícího se krajinou)

Známý jako „Šílený král“, vládce Marky, pozůstatcích Kingova království. Sám si nechává říkat prostě „Král“. Ve svém znaku má hlavu šaška s vykulenýma očima a groteskním nelidským úsměvem ve tváři, která připomíná lebku. A s třema rolničkama na hlavě. Libuje si v ovládání mysli, duševní nevyrovnanosti, halucinacích, depresích, stihomamech, paranoie apod.

(Spisy setechova kněze Kvítka, zvaného Krásný, sepsány při jeho putování do zemí Orientu)

Poté co byl smrtelný Achyl poražen v hrobce sira Rylanda Blacka se zbytek jeho duše uchytil v astrálních sférách, kde po nějakou dobu vyčkával, živil se slabšími démony a snažil se opět zesílit. Jeho vliv tak nikdy úplně nezmizel a zůstal tak i součástí sil Omnigramu. Bez fyzického těla však ale nemohl dále usilovat o status krále Kingových zemí. Místo šíleného krále se tak z Achyla stal bůh posednutých, především duševně nemocných tvorů.

Achyl díky odpoutání od fyzického těla, sice ztratil jistou dávku své moci a především výjimečnosti, na druhou stranu, jakožto astrální bytost je nyní schopný dosáhnout na daleko vzdálenější oběti a ovlivňovat jejich mysl nepřímo. V širším měřítku se tak stal vlastně ještě nebezpečnějším. Z boha šílenství se proměnil v patrona posednutí.

postavy/achyl.txt · Poslední úprava: 2020/04/18 15:46 autor: admin