Rasa: kříženec

Povolání: válečník, alchymista

Titul/Příslušnost: puškosekerák

Lvl: 11

Věk: 40

Družina: B

Místo: aréna Whakatane

Popis:

Kříženec horkokrevné trpasličí nátury, má v sobě pajzlí, barbarskou a gnómí krev. Je jen o něco menší než běžní lidé, velmi rozložité postavy, sdědil nesmírnou lásku ke zlatu a technickým vymoženostem. Nosí krátce střižený vous a vlasy pod uši stažené do copíku. Z toho důvodu Krátkovlas, říkal mu tak jeho otec, hrdý na svůj trpasličí původ, který nosil patřičně dlouhé vlasy i vousy.

Narodil se v dalekém jeskynním systému, kde žijí tzv. Roninové/Nechtění/Svobodní. Jde o tvory z nějakého důvodu vyhnané ze svých původních domovin. Především pro různé „maličkosti“ jako nedodržení nějakých tradic, většinou tedy nejde vyloženě o kriminálníky, nicméně poměry podsvětí jim nejsou cizí. (proto může Varas znát jméno Pan Dar)

Varas se narodil asi barbarské matce a trpo-gnómskému otci. Jeho gnómské geny, ale nejsou na první pohled vůbec znát, vlastně jen umocňují jeho lidskou společností těžko přijatelné chování. Je díky tomu trochu nedůtklivý, občas vznětlivý, nespolečenský, maličko sociopat. Nejhlubší pocit lásky chová k vynálezům a zlatu.

Systém roninských chodeb vznikl v trosách, hooodně rozpadlých troskách jakéhosi města. (Jde o jedno z Ofenských měst, které zkusmo postavili na zemi, aby se mohli snadněji stýkat s nižšími rasami.)Díky objevování starých fresek a mnohých tajemství tu vzniklo nové náboženství. Roninové věří, že byli posláni od svých klanů pryč právě za účelem objevení tohoto ztraceného „města“, které jim poskytne útočiště, kde mohou počkat, dokud se „nadzemšťané“ nevrátí zpět a neodvedou je sebou na lepší místo, zobrazované na freskách.

Nehledě na jejich víru, trosky se naučili využít dokonale. Znovuobjevili nenapodobitelné účinky Alaninu. Prosvětluje jim ulice, udržuje teplotu a dokáží jej aplikovat i na menší zařízení. Jde zároveň ale o horké zboží, neboť ho nedokáží vyrábět a je ho tedy jen omezené množství. Mnozí Roninové proto opouští město a zkouší na vlastní pěst najít novou Alaninovou žílu, která by jim přinesla bohatství. Varas jednu našel, jeho láska k vynálezům byla ale silnější než ke zlatu, nebo prostě jen myslel dopředu. Rozhodl se o svém nálezu pomlčet a místo toho jej použít pro vlastní přístroje. Mezi jeho majstrštyky patří „Valkýra“, multifunkční palná sekyra, kterou miluje asi víc než sám sebe. Radši by se vzdal druhé nohy než jí. O, ano nemá pravou nohu, přišel o ni při závalu, když vykopával Alanin. Sám si ji amputoval, ošetřil, vypálil a vyrobil novou. Díky tomu byl schopen propašovat Valkýru až do Whakanate. Je, respektive může být, součástí jeho protézy. Hlaveň ústí na patě (může střílet i na noze) a čepel u kolene. Kolínko do rozkroku je tak značně nepříjemné, tedy ještě víc než to normální.

Z Alaninu se mu podařilo vytvořit jakýsi generátor, jež je usměrňován a dobíjen zároveň skrze kameny duší. (podobné kombinace měli i Ofensu)Díky tomu může střílet i energetické výboje, či vytvářet štít. Ten kryje jak před projektily, tak snižuje, či zcela ruší účinky běžných kouzel. (Alanin v jeho zbrani může být důvodem, proč vyslyšel sbíhání, mohl by probudit Abbadona) Alanin tedy vlastně především umocňuje účinek kamenů duší, sám nijak nepůsobí. Proto se neztrácí a proto Valkýra plně nefunguje bez kamenů. (Dočasně ji však může nabít např. bleskové kouzlo, není-li sesláno na štít. Takto získána energie ale musí být použita vzápětí, jinak vyprchá.) Na valkýře je i jakýsi ukazatel energie, Varas tak ví, jak je na tom.

Zbraň může od nohy kdykoli odepnout, část protézy s náhradními projektily a kameny duší zůstávají na pahýlu a může tak i nadále chodit. Valkýra má přední plnění jako mušketa. Nabíjení tak trvá 2kola.